Ani nevím, čím dnes začít, jak moc jsme zažili nabitý den!

Dopoledne pokračovala nicota v řádění, takže všichni hromadně utíkali ke Slonovinové věži. Uprchlíků byl až tak moc, že dopravu musely řídit semafory. Nejrychleji se dopravní špičkou probojovali Šlamufové.

Sedmý oddíl se mně (hlavní vedoucí) a mému zástupci Lubošovi postaral o přímo luxusní oběd. V rámci svého oddílového klání dostala každá skupinka za úkol postarat se o nás při obědě. Já jsem měla oběd s odvozem tam i zpět přes celý tábor až pod schody do jídelny. V jídelně nechyběly ubrusy, jídelní lístky, ubrousek složený do tvaru srdíčka a samozřejmě květiny.

Odpoledne nejmladší oddíly opět stavěly podokapovou hráz. A protože bylo teplo, všichni hupsli do bazénu.

Třetí a čtvrtý oddíl hrál kolíkovanou, přecházel lanovou lávku a sbíral materiál na lapač snů. A rovněž se ochladil v bazénu.

Pátý oddíl trénoval další smysl a to sluch, poznával zvuky zvířat a domácích spotřebičů. Taktéž využil bazén.

Šestý oddíl se věnoval střelbě ze vzduchovky a lukostřelbě.

Sedmý oddíl hrál logické hry, hledal věci. No a samozřejmě bazén.

Právě teď se všichni připravují na večerní disko.

A teď bych pro vás měla kulturní, regionální a etymologické okénko. Včera večer se u stolu vedoucích rozhořela bouřlivá diskuse, zda se nádobce na solení říká slánka či solnička. Na nástupu pak za účasti všech dětí i vedoucích proběhl vědecký výzkum formou slánka vpravo, solnička vlevo. Solnička těsně vyhrála. K tomu se pak přidalo víčko versus vršek. Víčko je jasným vítězem. No a dnes u večeře už bouřila celá jídelna, kdy část skandovala "nemíchat" a další část "zamíchat". Můžete hádat, co jsme měli k večeři. Ano, krupicovou kaši. Na nástupu tedy opět proběhlo rozdělení na míchače a nemíchače. Vyhrálo nemíchat! Ale nakonec jsme se shodli, že krupicová kaše je prostě dobrá a ať ji každý jí tak, jak ji má nejradši. 

Zpět na Boj s Nicotou den po dni