Palubní deník kapitánky, hvězdné datum 2. srpna 2235, 20:20 galaktického času.

Naše loď po včerejším úspěšném startu dnes bohužel musela nouzově přistát. Jeden z členů posádky se nakazil zákeřnou mimozemskou chorobou. Byl operován Pohotovostním zdravotním holoprogramem, který z něj vyoperoval celkem 8 postižených buněk. Naštěstí jsme byli zrovna poblíž planety Hypochondrie, kde jsou v léčení chorob (a získávání nových...) velmi pokročilí. Každá z ras se pak pokusila jednu z buněk zbavit všech nežádoucích součástí, a to speciální, velmi náročnou metodou. Všichni byli úspěšní a por. Hopítrusovi byly jeho buňky vráceny zcela zdravé. Vyskytly se sice drobné vedlejší účinky, cosi mu vyrazilo na čele a kudy chodí tudy zpívá: "Hvězdu na čele mám", ale všichni věříme, že všechny vedlejší příznaky asi tak do 12 dnů zmizí a bude zase úplně v pořádku! Hypochondřané k nám byli velmi štědří a darovali nám ingredienci, kterou budeme potřebovat pro výrobu léku na Hloupnici. Nakonec jsme ale byli rádi, že můžeme odletět a nemusíme už poslouchat jejich podrobné vyprávění o všech chorobách, které měli, mají nebo budou mít.

Odpoledne pak stihly všechny oddíly různé hry v klubovně (zase pršelo) i venku, sportovaly a vůbec se výborně bavily. Právě teď ještě někteří zkouší pevnost naší nové střelnice, na kterou hodlají pálit phasery.

Na nástupu byla kapitánka nucena vyhlásit soutěž, kterou všichni hráli, aniž by o tom vlastně věděli. Byla to soutěž v zapomnětlivosti, roztržitosti a nepořádnosti, protože zdaleka ne všichni vojíni dokázali uhlídat jedinou malou kuličku - midichlorian, který byl zároveň bodem do celotáborové hry. S jednoznačnou převahou tuto soutěž vyhráli Romulané, kteří dokázali uhlídat pouhých 6 kuliček z 11, a to přesto, že to vůbec neodpovídá jejich charakteru - viz včerejší zápis v palubním deníku. Nicméně všem, kteří midichlorian ztralili, jsme (pro tentokrát) dali náhradní, takže startovní čára je pro všechny rasy stejná. A všechny midichloriany pro jistotu uchováváme ve speciálních nádobách na sportovní palubě č. 2 bez možnosti vojínů je ztratit. Mohou je pouze obdivovat za sklem a sledovat, které rase nejrychleji přibývají.

 

 

Zpět na Palubní deník