Tábory



Počasí

Počasí Domašov - Slunečno.cz

Tábory jsou nechvalně známé jako místo v přírodě, kde se sportuje, ale nikdy znovu bych to tak nepopsala. Pro mě osobně tábor není jen místo, je to spíše taková myšlenková mapa vzpomínek na kamarády, na naše úžasné a vtipné vedoucí, malé děti, které mi trochu začaly nahánět strach, ale to sem psát nesmím. Dovolte mi tuto myšlenkovou mapu rozvést:

Jednou z těchto hlavních vzpomínek bylo porušení naší večerky a ještě k tomu s klukama na chatce a to hned druhý večer. Naše vedoucí Terka byla samozřejmě naštvaná a vyhrožovala zákazem diskotéky, ale nekonec jsme se tomu všichni společně zasmáli. 

NIkdy nezapomenu na středu, kdy jsme měli ke svačině rozpékané bulky s avokádovou pomazánkou, všem nám to tak strašně chutnalo, že i výsledný počet snězených bulek se vyšplhal až na rekordní číslo 28 na 10 lidí. Zní to až neuvěřitelně. Na oslavu tohoto výkonu jsme si společně zazpívali píseň Šrouby a matice, která se později stala naší oddílovou písničkou.

Dalším zážitkem byl náš výlet do Domašova nad Bystřicí na nákupy sladkostí a cukrovinek, nenašel by se ani moment, kdy by nehrály písničky, my všichni společně nezpívali nebo se nesmáli.

Nesmím tu zapomenout zmínit náš puťák, neboli výlet do nejkrásnějšího lomu, kde jsme stanovali, ovšem někteří jedinci spali pod širákem a do dvou do rána si opíkali špekáčky a pojídali vejce natvrdo jako zběsilí, to jsme se taky nasmáli, až z toho máme břišáky. 

Špekáčky nebyly jediné, které jsme opíkali, byly to také trdelníky. Musím říct, že byly fakt dobré, ale oblečení nám smrdí ještě teď. Zajímavé je, že kouř šel vždy na někoho z nás, celému oddílu jsem říkala slova mého dědy, který říkával, že kouř jde vždy na nejblbějšího indiána v kruhu. 

Ovšem bez narozeninové oslavy našeho Adámka by to nebylo ono, oslavu ztvárněnou jako piknik jsme si užili při západu slunce, patnáct let... to ten čas letí.

Máme také spoustu vzpomínek z našich diskoték, které byly v našem případě silně v ohrožení a párkrát zkrácené. K těmto diskotékám patří pach potu, táborové tanečky, kdy jsme roztančili celou místnost, ploužáky, ať už romantické či kamarádské, nicméně ten zběsilý tlukot srdce a tychlý dech se nedá zapomenout.

Tímto bychom chtěli poděkovat všem vedoucím, praktikantům, táborníkům, ale i zaměstnancům areálu, jako jsou vždy hodní kuchaři, trpělivé uklízečky i správce.

 

Zpět na Zprávy od řeckých občanů